Obřady a svátosti

Obřady zvýrazňují určité důležité chvíle v životě člověka i celé společnosti, podtrhují jejich závážnost, důstojnost i slavnostnost. Jsou i příležitostí ke společenskému setkání. V náboženském slova smyslu pomáhají k uvědomnění si přítomnosti Boží a sjednocení se s ním. V církevním prostředí se někerým obřadům říká svátost.

Co je svátost? Svátost je znamením vztahu Boha k nám a vztahu nás lidí k Bohu skrze něž je předáván Duch svatý - Boží láska. Tak jako v běžném životě užíváme různých gest jako znamení vztahu (pohlazení, políbení, objetí, poklepání na rameno) a skrze ně si předáváme lásku, tak i ve vztahu k Bohu. Je však důležité aby znamení - svátost nebyla formalitou, ale upřímným projevem. Proto je třeba aby se každý zájemce o svátost dobře připravil. Svátosti jsou pak znamením rozvíjející se víry v Boha.

Křest

Svátost manželství

Svátost smíření - zpověď

Mše sv. a sv. přijímání

FINANČNÍ DAR - za obřady a udílení svátostí si naše farnosti neúčtují žádné poplatky, i když náklady existují. Kdo má zájem a možnost přispět svým darem na provozní náklady církve (elektřina, benzín, věci nutné k obřadu) může tak učinit buď při setkání před obřadem, hned po obřadu a nebo kdykoliv později. Dar může vložit v obálce i do schránky na faře. Není vhodné předávat žádné dary při slavení svátosti smíření (zpovědi), biřmování, prvního sv. přijímání a svátosti nemocných.

Částečně jsou dary využívány také na charitativní účely.

Křest: Svátost křtu naznačuje navázání, či obnovu přátelského vztahu k Bohu. Voda je jednak znamení očisty - ve křtu jde o smazání překážky stojící mezi člověkem a Bohem, a jednak je znamením života. Dříve se křtilo převážně ponořením do vody a tím se vyjadřovalo ponoření do nového života. Člověk se skrze křest ponořuje do Boží přítomnosti. To platí i pro křest dítěte, které je do Boží blízkosti ponořováno z rozhodnutí rodičů. Ti ovšem tímto znamením vyjadřují své odhodlání dítě k Bohu vést, proto by měli dítě také dítě uvádět do křesťanské víry a ve školním věku ho přihlásit na výuku náboženství.
Kmotr: každý pokřtěný má mít svého kmotra, kterým by měl být věřící, pokřtěný katolík, nejlépe také biřmovaný (viz níže). Jeho úkolem je pomáhat dítěti na cestě k dospělosti a k poznání křesťanské víry.

Křty se většinou konají v sobotu od 10.30h. Je možná i jiný termín - např. v rámci nedělní bohoslužby, nebo v neděli odpoledne. Vyjímečně i ve všední den.

Příprava u rodičů dítěte, kteří neprošli žádnou přípravou na svátosti zahrnuje 3 - 4 setkání trvajících asi 1h. Hovoříme o křesťanské víře a výchově dítěte. Obvykle se tato setkání konají v sobotu od 9h. Možno domluvit i jiný termín. Ti rodiče, kteří nějakou přípravou prošli, mohou přijít jen na 1 schůzku. Na schůzku, prosím, přineste rodný list dítěte, oddací list jeho rodičů, křestní listy rodičů a kmotrů. Setkání je třeba nejprve domluvit s knězem. Kontakt: 732 872 662 Formulář k vyplnění je možné stáhnout ZDE-pro dítě ZDE-pro dospělého

U dospělých probíhá příprava delší dobu - obvykle 1-2 roky. To proto, že u pokřtěného dítěte se předpokládá výuka náboženství po křtu. U dospělého tato výuka probíhá před křtem. Kontakt - stejný jako u křtu dítěte.

Svátost manželství: Vyjadřuje a působí nejen spojení životů manželů, ale i jejich spojení s Bohem. Proto se vyžaduje příprava, která zahrnuje 7-8 schůzek, na nichž se hovoří o víře i o praktických věcech týkajících se manželství. Na termínu je nejlépe se domluvit 3 měsíce před splánovaným sňatkem. Kontakt na faře.

Svátost smíření: čili zpověď je znamením obnovy vztahu k Bohu. Tak jako když někomu ublížíme a potom toho litujeme a jdeme se omluvit, tak je to se zpovědí. O ni je možné požádat kněze individuálně a sejít se nejen v kostele, ale i na faře; nebo je možné využít zpovídání před Vánoci a Velikonoci (termín bude oznámen v informacích) nebo v Kaplici v kostele v pátek 30 min před začátkem mše sv. V mimokaplických farnostech (kromě předvelikonoční a předvánoční zpovědi) je třeba se dohodnout individuálně. Tf. kněze: 732 872 662

Mše svatá neboli Večeře Páně je setkáním křesťanů kolem stolu Kristova, kde se Kristus jako duchovní pokrm rozdává věřícím a kde se všichni (lidé i Bůh) spojují v jedno Tělo. Je to společné stolování Boží rodiny a zároveň obřad, při němž se různými symboly vyjadřuje Ježíšova oběť - sebedarování Boží člověku a zároveň sebedarování člověka Bohu. Účastnit se mše sv. může každý zájemce, pokud neruší její průběh. Aktivně prožívat mši sv. a účastnit se svatého přijímání (viz dále) však může vlastně jen opravdu věřící katolický křesťan.
Svaté přijímání - je účastí u stolu Páně při mši sv.. Je nejhlubším znamením sjednocení s Bohem. Skrze přijetí chléba, který se při mši sv. stává Kristovým tělem a vína, stavájícího se Kristovou krví, prožíváme přebývání Boha v nás a nás v něm. Přistupovat ke sv. přijímání může pouze pokřtěný, který věří v Ježíšovu přítomnost v této svátosti, prošel přípravou na první sv. přijímání a není těžkým hříchem oddělen od Boha, od církve, či od svých bližních. (jinak musí nejprve ke svátosti smíření). Příprava na tuto svátost se děje buď v hodinách náboženství, nebo (u dospělých) dle domluvy s knězem na faře.
Modlitební úmysly při mši sv. - je dávnou zvyklostí křesťanů stanovovat pro jednotlivou mši sv. úmysl s níž je slavena. Většinou se jedná o prímluvný úmysl za nějakou zemřelou či živou osobu nebo rodinu. Může však jít i o jiné prosebné úmysly (za uzdravení, pomoc v problémech, za ochranu, za dar víry, ap.) nebo o úmysly děkovné. Tyto úmysly se zapisují v sakristii do kalendáře.
Dobrovolný finanční dar na potřeby církve a chudých přinášejí ti, kteří o úmysl požádali, při mši sv. v části "přinášení darů" spolu s chlebem (hostiemi) a vínem (nejlépe vložit pod bílý ubrousek), které jsou umístěny na stolečku uprostřed kostela.

Svátost biřmování naznačuje přijetí Božího Ducha a otevření se jemu. Je příležitostí k obnově svého křtu a přiznání se k němu. Biřmování se v našich farnostech koná 1 x za 5 let. Kdo by chtěl být biřmován dříve, může projít přípravou a svátost přijmout v jiné farnosti. Přihlásit se mohou nejen dospívající, ale kdokoliv, kdo biřmován dosud nebyl. Kontakt na faře.

Svátost kněžství: Ten člověk, který pocítil v srdci volání ke kněžské službě by se měl nejprve poradit s knězem a pak s biskupem. Je-li vhodným kandidátem pro kněžství, musí nejprve vystudovat vysokou školu - teologii a potom biskup rozhodne, zda kandidáta ke kněžství vysvětí. Podobný postup plattí i pro zájemce o jáhenství. Jáhnem se může stát i ženatý muž.

Svátost nemocných: Vyjadřuje Boží vztah k nemocným. Pomazání olejem nemocných je symbolech něžného Božího pohlazení a také léčivého Božího působení. Není obřadem jen pro umírající, jimž pomáhá k pokoji v srdci, ale obřadem pro každého vážněji nemocného, jemuž dává posilu. Nutno domluvit s knězem. Tf.: 732 872 662.

Křesťanský pohřeb: je nábožensky laděný obřad rozloučení se zemřelým a také rozloučením církve se svým členem. Vede jej kněz, nebo knězem pověřená osoba, pokud nejde o rozloučení při mši svaté. Obsahuje modlitby za zesnulého, čtení z Písma a promluvu na téma naděje na věčný život.
Možné formy: - rozloučení při mši sv. v kostele (délka obřadu asi 50 min.)
- rozloučení v kostele beze mše sv. (délka obřadu 20-30 min.)
- rozloučení v obřadní síni (v Kaplici) (délka obřadu 20-30 min.)
Ve všech případech je pak možné uložení těla zesnulého na hřbitově, nebo převoz do krematoria.
Postup: termín pohřbu je třeba nejprve dohodnout s pohřební službou, která termín telefonicky projedná s knězem. Pak je vhodné domluvit si i termín návštěvy na faře, kde je možné dohodnout i podrobnosti obřadu.

zpět na vrchol

ZPĚT na úvodní stránku