Dušičky- vzpomínka na zemřelé

 

Když srdce milé přestane bít,

příbuzní, známí dále musí žít.

Ten, kdo je opustí, mír má v duši,

pozůstalým pokora, smíření sluší.

Neplačte, nezoufejte, vzpomínejte,

v dobrém si zemřelého uchovejte.

I když se člověk ze světa ztratí,

i poté může bližním pomáhati.

Lásku sic dává jenom myšlenkami,

přesto však, věřte, je tu stále s Vámi.

 

 

Umírání a smrt

 

     Smrt je prostá, neboj se jí. Tělo vydechne, ale potom už nepřijde nový nádech. Sedíš u lůžka, na němž leží Tvá stará a vážně nemocná maminka. Pohlédneš směrem k oknu, a když se za tři sekundy Tvůj zrak vrátí k lůžku, maminka už nedýchá. Stačí okamžik a je konec.

Jednou přijde i Tvůj poslední výdech. Tvůj pozemský život skončí, jenomže vzápětí si uvědomíš, že žiješ dál. Najednou je Ti lehko a vůbec nic Tě nebolí, protože jsi odložil tělo. Ocitáš se v jiné dimenzi a těšíš se na nové, nepoznané.

     Smrt je prostá, nemusíš se jí bát, ale zároveň dělej vše pro to, abys dlouho a hlavně smysluplně žil. Aby ses pro společnost a svou rodinu potřebnému učil, jako jablíčko do krásy a hlavně sladkosti zrál a dával ostatním lidem užitek.

     Jsi jako květina, která se zrodila z malého semínka, vyrostla „jako z vody“, dala plody a poté začala pomalu uvadat. Jsi jako květina, jejíž život jednou sice skončí, ale na jejíž krásu a vůni bude hodně lidí ještě dlouho vzpomínat.

     Smrt je narození do světa Ducha. Važ si života a každého dne v něm, abys byl jednou utržen šlechetně, relativně bez bolesti a zároveň v době, kdy už jsi skutečně dal lidem a světu vše, cos měl.

     Snad se při svých prvních krůčcích bez fyzického těla vstříc Bohu nebudeš strachovat. Snad zrychlený film Tvých předchozích skutků, jenž zhlédneš, bude docela příjemný a bude na něm potřeba málo úprav.

     Bylo by lepší, kdybys ještě během života spatřil, kolik věcí a událostí jsi nezvládl, promarnil a kolikrát ses při svém rozhodování obrátil k nesprávnému pólu.

     Než k Tobě přijde smrt, věrná kamarádka života, nechť se Ti podaří alespoň částečně poznat Toho, kdo je pánem nad životem a smrtí a jehož ještě důvěrněji, než v pozemském životě, poznáš v beztělném bytí. Možná už na Zemi, avšak spíše až při vyloupnutí z těla zjistíš, že Světlo, o němž jsi tolik za života slýchal, je živé a je bytostí tak nádhernou a laskavou, že se Ti bude chtít dojetím plakat.

     Dávej a chápej. Těš a hlaď. Nezraňuj a odpouštěj. Važ si ostatních lidí a tiše snášej přednášky učitelky bolesti. Povznes se nad všechny své nezdary, ztráty, křivdy a světské vazby, abys poznal, jak krásné jsou život i smrt a že jsou nedílnou částí jednoho – Dokonalého.

 

 

 

Korálky moudrosti, které nás provázejí nejen životem...

 

1.Smrtí podle Tebe všechno skončí, ale jednou poznáš, že se mýlíš. Jednou poznáš, jak sobectvím vadneš a rozdávanou láskou sílíš.

 

2.Od narození k smrti všichni doplujeme. Ale jak přijemně tato plavba proběhne, o tom individuálně rozhodujeme.

 

3.Nenávist Tě pomalu zabíjí.

 

 

 

Když k hrobu přicházím

 

Když k hrobu svých dědů a rodičů přicházím,

kořeny svého rodu i osudu při rozjímání nacházím.

Když k hrobu přicházím, tak se obvykle trochu smutně ztiším

a zpěv ptáků i šumění větru ve větvích stromů pak lépe slyším.

Když k hrobu přicházím, svou malost si jasně uvědomím

a cítím, že jsem málo dobrý a rozdávat lásku sporadicky umím.

Když k hrobu přicházím, zřetelněji v sobě vnímám Boží hlas,

i že by bylo vhodné si na návštěvu hřbitova vícekrát ročně najít čas.

Když k hrobu přicházím, někdy se hodně a upřímně stydím

a poté jiné lidi lepší a moudřejší i okolní dění spravedlivější vidím.

Když k hrobu přicházím, často se obviňuji a mnohdy jsem se kál

a po odchodu z chrámu duší mi v srdci příjemně plamen lásky hřál.

 

 

 

     Život věčný. Kdo v něj opravdu věří? Kdo jde každým dnem, každou hodinou, v každé vteřině ruku v ruce s Bohem, sjednocen s vůlí Nejvyššího? Kdo zvládá těžkosti a v mysli se nezachvěje, ani když udeří silné hromy problémů a nejistot, kdo se radostmi a úspěchy pranic neopíjí? Kolik z lidí na Zemi je takto skoro dokonalých?

     Rodíme se do trampot i smíchu života, abychom se v něm naučili milovat, rozdávat a konat v souladu s potřebami celku. Takto jsme očišťováni až nakonec, průzrační a samozářící nacházíme království Boží.

     Zraněná duše více prosí, zraněná duše více lituje, zraněná duše snáze opouští své představy, svá hmotná omezení a za každé dobrodiní je velmi vděčná. Strádání tělesná i duševní, všelijaká soužení světa jsou tudíž pro lidského ducha neocenitelnou pomocí. Sice v pláči, ale konečně, si při nich uvědomujeme svá pochybení, malost, omezenost a rovněž svoji božskou podstatu.

     Kdo život svůj pravým poznáním naplní, toho duch smířením a radostným vzdáváním díků zmohutní a ve své bezbřehé laskavosti obsáhne celý svět, nekonečný vesmír. Ve třpytu Podstaty se rozplynou okovy prostoru i času.

     Zatím, než přijde tento den, žijme tak, abychom byli šťastní a zároveň aby naše spokojenost nebolela druhé, zejména rodiče, příbuzné, spolupracovníky, ale aby také nespoutávala pro nás bezejmenné lidi, jichž se naše činy dotknou a nezraňovala Ducha Svatého, dlícího neustále s námi.       Postupně sami, zrcadlením svých schopností a možností pochopit, počneme více nabírat a pít z obrozující, Světlem naplněné studnice Poznání.

     Sebenepatrnější, zdánlivě nevýznamné věci a události mají svůj přínos, kouzlo a projevují se v pravý čas. Nejbezpečnější stezka k nadoblačným výšinám za prostor a čas, je nechtít a nelpět. Nespěchej, neusiluj, miluj. Pak snáze pochopíš sám. Bůh dává a jasně ukazuje nejvhodnější cestu do svého království těm, kdož jsou připraveni. Jím naveden prožiješ osobitě obsah slov život věčný.

 

 

Dokud budu žít

 

Dokud budu žít, dotud budu u Vás prosebně tlouci

a něžně Vám říkat i zpívat slova lásky vroucí.

Dokud budu žít, dotud Vám patří mé síly i mé ruce

a ukazovat Vám budu Cestu svitem svého srdce.

Dokud budu žít, dotud budu nepřehlédnutelně hlásat,

držte se moudrých Božích rad i lety prověřených dobrých zásad.

 

 

     Snaž se hodně prospěšného udělat, nežli z těla vyjdeš a branou smrti si pro svou celoživotní výplatu přijdeš. Koloběh života a smrti nikdo nezastaví. Přeji Ti v duši pokoj a v celém životě optimismus, štěstí, lásku, zdraví.

Vlaďka Dubská

---