Pouť do Svaté země jsem díky štědrým a milým dárcům z řad farníků započal spolu se svými přáteli z Husice hned po Velikonocích v úterý 6. dubna. Večer jsme odlétali z Prahy a nad ránem jsme přistáli v Tel Avivu. Obrázek vlevo je z tamního letiště. Pak jsme popojeli asi 50 km do Betléma, kde jsme nalezli ubytování v tamním hotelu Sv. Antonína. Na rozdíl od Ježíše,se nestalo, že by pro nás neměli místa. Ubytovatelé, byli příjemní a tak jsme se tu cítili dobře.

Ve vedlejším kostele Sv. Kateřiny je vstup do jeskyně, kde prý měl Josef sen o nutnosti uprchnout před Herodem do Egypta. Ve stejné jeskyni pak překládal v 5. stol. sv. Jeroným bibli do latinského jazyka. Ta se pak nazývala Vulgáta. Jak bychom všichni potřebovali občas sestoupit do samoty ve svém nitru a naslouchat Pánu, který i nás kamsi chce vést. Jak by bylo potřeba i nám, hluboce se zamýšlet jak interpretovat Ježíšovo učení dnešnímu světu.

  

Další jeskyní, do které jsme v Betlémě (jméno znamená „Dům chleba“)vstoupili, byla Mléčná 
jeskyně. Podle pověsti, zde pří útěku ve chvatu Maria kojila Ježíška. Je to místo, kde se modlí 
zvláště rodiče za své děti. A mnoho proseb zde bylo naplněno. Jak se nám svěřil průvodce i on zde intenzivně prosil za uzdravení svého ještě nenarozeného dítěte. A byl vyslyšen.

   

Častým znakem ve zdejších chrámech je tzv. Jeruzalémský kříž. Ten prostřední  označuje Jeruzalém a ty čtyři rozšíření křesťanství odtud na všechny světové strany. Obrázek vpravo připomíná naše večeře v hotelu. I zde jsme cítili, jak společné jídlo seznamuje  a sjednocuje.

Druhý den jsme navštívili Judskou poušť, kde se Ježíš 40 dní modlil a postil a kde byl také pokoušen. Není to písčitá poušť – jedná se o skály pokryté kameny a kamínky. Zde jsme takéslavili bohoslužbu a rozjímali nad krásou pouště. Poušť je v tomto období místy pokryta i trávou a tak připomíná, že i pouště v mezilidských vztazích se mohou zazelenat novým životem.

Nedaleko jsou jeskyně v Kumránu (obr. vlevo), kde sídlilo v době Ježíšově společenství Esénů Ti žili v komunitě podobně, jako se žije v klášterech. Zřejmě mezi ně patřil i Jan Křtitel. Zachovaly se po nich i opisy bible, z nichž je možné poznat jak biblický text je i po tisíciletích stejný.

 

  

Celá plošina je asi kilometr dlouhá. Bránilo se zde tisíc bojovníků. Ti aby nepadli do rukou Římanů, spáchali hromadnou sebevraždu. Je to tedy místo poznamenané tragedií.Na druhé straně může vybízet ke stavění „vysokopoložené pevností“ Tou může být naše nitro, pokud je náš duchovní život na výši – na modlitební výši. Pak nás nic a nikdo nebude moci přemoci.

  

Mrtvé moře, ve kterém jsme se i koupali, a kde je koncentrace soli tak veliká, že se zde nepotopíte, připomíná, co se stane s mořem, když nemá přítok čerstvé vody. Jordán z něhož je téměř všechna voda využita pro závlahu okolní krajiny, již dostatek vody nepřináší. Moře tedy vysychá. Záchranou může být kanál, který přivede vodu z Rudého moře. Co pomůže našim duším?

  

Stojí zde pravoslavný kostela k prameni vody se prochází úzkou chodbou. Je zde sice mnoho lidí, ale čekám s přáteli trpělivě a docházíme až k místu, kde voda vyvěrá. Tak zde zcela jistě Maria i Ježíš čerpali vodu. Je to hezký pocit, stát na tomto místě. U kostela Sv. Josefa roste fíkovník. Už se nedivím roč měl pověst sídliště démonů. Pro chaotickou korunu.

   

Nedaleko Nazareta leží Kána Galilejská. Bydliště apoštola Natanaela, který pochybovačně řekl 
o Ježíšovi: Co z Nazareta může vzejít dobrého? Přesvědčil se, když mu Ježíš odhalil, že ho 
viděl ještě než ho Filip oslovil, pod fíkovníkem. Snad tím naznačil i jeho slabost. Natanael pak 
vyznává Ježíše jako Mesiáše a Ježíš mu slibuje, že uvidí ještě větší věci – propojení země a ne- 
be. Již brzy to Natanael zakusil a to doma ve své vesnici: zázrak proměny vody ve víno.

  Ježíš tím chtěl naznačit, že nedostatek lásky 
člověka k Bohu bude brzy překonán. Započne tak radostná svatební hostina Božího ženicha -
Krista a jeho snoubenky – lidské společnosti. 
Nepozveme tedy i my Ježíše na všechny naše 
nevydařené svatby – tedy do našich narušených  
vztahů? Nepoprosíme ho o zázrak proměny?  
         Manželé z našeho zájezdu tak učinili 
v kostele stojícím na údajném místě zázraku. 
Poprosili o Boží milost a obnovili si své ANO. 
         Jedna kamenná nádoba na vodu je zde 
vystavena. Je asi metr vysoká. Vína v šesti 
kamenných nádobách bylo zřejmě hodně. Ale svatba se konala třeba i týden a hostí bylo  možná dvěstě. V každém případě se nám chce říci, že Boží láska může naplnit všechna srdce.

  

Nedaleko Nazareta stojí hora Tábor - dlouho považovaná za horu Proměnění, kde Ježíš zjevil 
svým učedníkům svou Božskou slávu. Vše by zapadalo do kontextu. Prý ale zde vykopávky odkryly sídlo vojenské posádky v době Ježíšově. Tedy hora Proměnění byla asi jinde. Nád- 
herný výhled však vzbuzuje naději, že vše bude jednou proměněno. Jako údolí, které kdysi bylo plné močálů, jako údolí porážek Izrael. vojsk, údolí Harmagedon, kde nakonec zvítězí Bůh.

Druhá část bude zanedlouho následovat.