První
červen – Den dětí jsme prožili na faře
s několika dětmi
z náboženství a
z výtvarného kroužku. Hry pro děti
připravila naše
katechetka Štěpánka a paní
Peroutová. Nechyběla ani
veselá
výzdoba farního sálu a ani sladkosti
pro děti.
Mládež
se schází v pátek většinou
na faře
Jednou z
červnových
akcí, která se konala
tentokrát
se
však sešla u Perausů doma k
v rámci středečního
společnství byůo
promí-
oslavě
narozenin
Kristýny. A nebylo nás málo.
tání diafilmu o životě P. Pia.
Začátkem
června se v naší kaplické
farnosti objevili na návštěvě
bratři a sestry z mé rodné far-
nosti
– z Kamenice nad Lipou, kteří přijeli
zájezdovým autobusem.
Po prohlídce kaplických
chrámů
a po občerstvení na faře jsme společně vyrazili na
poutní místo
Svatý Kámen.
V červnu
se také konala diecézní pouť
do Prachatic. Bylo
totiž 30. výročí svatořečení Jana
Neumanna,
prachatického rodáka. I
z našich farností jelo několik
farníků se mnou. Svatý Jan
je
příkladem člověka, který se
v úsilí o dobro nezastaví
před
žádnou překážkou a s pomocí
Boží
se snaží ji překonat. Vyfotili jsme se
Setkáváme se
však nejen na
poutích, ale i
u jeho sochy a jakoby nám fotka připomí-
doma na faře a třeba na zahradě a
společně
nala že sv. Jan je stále s námi, i když ve
"výši" slavíme např. při
grilování narozeniny.
Další
příležitostí jak se setkat jsou
i naše farní vycházky. 17. června jsme
plánovali vycházku
z Krumlova do
Kájova, kam putovával i sv. Jan Neumann. Bohužel
se
nás sešlo jen pár. Bylo
hezké
počasí a tam jsme nikdo nelitoval. Milé bylo i
pohoštění od
sester v Kájově.
S dětmi na Ktiši
Program
tohoto červnového víkendu (8.-10.6.)
pro děti v Diecézním středisku pro
mládež
v Ktiši
se nesl v duchu přípravy na první
svaté přijímání,
které se konalo o týden později. Děti
se zde učili,
že přijímat Tělo Kristovo znamená také
přijímat jeden
druhého a vytvářet
společenství.
Počasí nám přálo a tak jsme hodně času
strávili
s dětmi také venku. Oblíbenou
hrou je šipkovaná, při
které děti hledají skryté
papírky s úkoly,
které pak plní. Často chodíme
přes les k rybníku, který byl
však tento rok vypuštěný. Děti se
opláchly v potoce, kde se i vy-
dováděly. Při přechodu přes potok musely projevit i odvahu,
která je i pro
křesťanský způsob
života často potřebná.
Součástí
každého pobytu na Ktiši je
táborák. Oheň
připomíná ten vnitřní
oheň Ducha svatého.
Musí se také zapálit.
Doufám, že tomu
napomáhají i víkendy
strávené na
Ktiši.
Oslava Božího těla
Oslava tajemství Božího
přebývání ve svátosti oltářní
proběhla v našich farnostech
převážně
při adoraci po mši svaté. Slovo adorace je
možné přeložit do češtiny
slovem klanění. Ano, jde
o to snížit před Pánem svou pýchu a
uznat ho za svého Pána. Vztah
k němu naznačovaly také
věnečky z květin.
V Kaplici jsme svátek
Božího Těla (slavený
v neděli 10.6.) slavili průvodem kolem kostela
s hudbou a zpěvem. Zastavili jsme se na čtyřech
místech ozdobených
svícemi, květinami a
obrazy, které tentokrát upozorňovaly na
další
místa, kde je možné se setkat
s Kristovým Tělem:
v rodině,
v dětech, v starých a nemocných
a v církvi.
Děti v
Pohorské Vsi
Od května se scházím
s dětmi z Pohorské Vsi. Pan starosta
nám
ke schůzkám propůjčil jednu
místnost na obecním úřadě, kterou jsme
si hezky zařídili. Na schůzkách
zatím zpíváme, hraje-
me hry i – jak je vidět z fotografie vpravo
– tancujeme.
1.
svaté přijímání
V neděli 17. června přistoupilo v
Kaplici sedm dětí z našich
farností poprvé ke stolu Páně. Jejich příprava začala již o dva
měsíce dříve. I když se jednalo o děti
navštěvující hodiny náboženství, přesto bylo
třeba tuto přípravu zaměřenou na přijetí
svátosti smíření a svátosti Těla a Krve Páně vykonat. Vedl jsem
jí za pomoci katechetky Štěpánky
já
na faře v Kaplici.
Přijmout svátost Těla a Krve
Páně, znamená vstoupit do
nejdůvěrnějšího
vztahu ke Kristu,
být s ním jedno tělo a jedna
duše. To samozřejmě vyžaduje
opravdovou lásku k Ježíši.
Děti
které Krista poprvé ve svátosti
přijímaly, tak veřejně svůj vztah ke
Kristu vyznaly.
Přijímat Krista ve svátosti
ovšem člověka zavazuje přijímat ho i
v dalších formách jeho
přítomnosti. Těžko může přijímat Tělo Kristovo
ten, kdo v životě
nepřijímá Tělo Kristovo
tvořené lidmi, ať už z církve, anebo
mimo ni, zvl. tvořené
potřebnými. Proto měla i tato
bohoslužba četná viditelná znamení
společenství, které je třeba
vytvářet nejen kolem oltáře.
Důležitou
skutečností předcházející
sjednocení s Kristem ve
svátosti je usmíření
s druhými.
Proto si před svatým
přijímáním
podáváme ruce
s přáním pokoje, na
znamení touhy přijímat
jeden druhého. Zvláště
roztomilé je když nám pozdrav pokoje
přináší
děti. Foto
vpravo zachycuje
ještě závěrečné
poděkování
katechetce Štěpánce za její
práci
s dětmi
Ke
stolu Páně poprvé
přistoupily
tyto děti:
Klára Krobelová
z Malont
Johanka Schwarzová
z Omleničky
Jakub Sviták
Eva Haláčková
Katka Janošťáková
z Malont
Benjamín Peraus
Dominika
Kavková a Denis Roule.
Tablo dětí bylo připraveno
v podobě stromu, jehož jsou děti
ratolest-
mi. Je to strom života, jehož kmenem je Kristus
Po bohoslužbě
následovala ještě oslava u stolu na faře. Podobně
jako se
první křesťané přibohoslužbě
dělili s radostí také o běžný
pokrm, i děti mohly prožít souvislost
přijímání pokrmu duchovního
i tělesného.
Obojí nás z nás totiž
vytváří společenství.
Kaplická
pouť
O svátku apoštolů Petra a
Pavla – patronů Kaplického kostela se
koná
nejen slavnostní boho-služba, které letos
v roce 750. výročí první
zmínky
o městě, předsedal generální vikář
naší diecéze mons. Jan Baxant, ale
koná se i
odpolední program pro širokou veřejnost.
K tomu
byl využit i farní dvůr, který díky
obětavým pomocníkům byl náležitě
připraven.
Program u kostela zahájila kapela
Agrovanka vedená
Stanislavem Trsem. Vystoupily zde děti
z mateřské školky a děti
z hodin náboženství. Ty nacvičily pod
vedením katechetky Štěpánky a
sehrály hru podle legendy o vzniku města Kaplice.
O tom jak rytíř z nedalekého hradu byl
zázračně ochráněn před
útočícím medvědem a
z vděčnosti pak na tom
místě postavil kapli.
Na farním dvoře hrála country
kapela Milana Janů. Opékalo se zde a
konzumovalo sele a pro
děti byly připraveny soutěže a hry. Na obou místech se
sešlo asi 100
lidí. Oslava se nesla v
radostném duchu a jistě přispěla
k vytvoření společenství lidí
od
kostela i z města.
Na konci školního roku se
scházíme s dětmi na
táborácích.
V tomto roce jsem poprvé pozval
do Kaplice i děti z Pohorské Vsi. Nejprve jsme se
sešli na faře a
pak v kostele při mši sv. Děti
byly úplně poprvé v kostele na
mši a chovali se zde opravdu
vzorně.
Po
mši sv. jsme se odebrali na farní dvůr, kde již
byla připravena
hranička k zapálení. Na ohni
jsme si pak
opekli buřty. Oheň je symbolem Ducha svatého a
naše setkání
u něj nás opravdu
zapaluje
novou energií k vytváření
společenství.
Při
opékání se většinou i
zpívá,
příp. se povídají veselé
historky.
Nebo se luští hádanky, pro
tuto
příležitost zvlášť
připravené. Pak následují hry
– např. na
schovávanou. Nakonec byly
děti
ještě pozvány do sálu, kde byl pro
děti připraven dort z mého
svátku.
I
letos v červnu jsme přivítali
v naší farnosti rodáky
z Německa a Rakouska. Po mši svaté, kte-
rá
je sloužena česko-německy, jsme rodáky pozvali na faru, kde
bylo pro
ně připraveno, díky
obětavým
ženám pohoštění. Všichni
jsme se radovali z hezkých vztahů mezi
námi.
Děti
z Pohorské Vsi rády zpívají
a tak jsem
oslovil a rozradostnil. I
děti byly nad-
s nimi nacvičil pár písniček a pak jsme spo-
šené - až tak, že sunundaly
řetízky s
lu jeli do Domova pro seniory v Kaplici. Zpěv
ozdobami, co měly na krku a jako
obyvatele Domova velmi
dárek
je rozdaly
přítomným.
Citlivost dětí a jejich soucit se zde
ubytovanými se pak projevil ještě
v přání navštívit
i ty,
kteří jsou upoutáni na lůžko. I jim jsme
zazpívali několik písniček.
Některé děti se neudržely
a tváří v tvář
utrpení starých lidí se rozplakaly.
Přesto děti
chtějí jezdit sem častěji.
V Dolním
Dvořišti se konala v neděli 1. července slavnost
prvního svatého
přijímání. Ke stolu
Páně
poprvé přistoupila Janička Pechová.
Mše sv. se účastnily také
její
kamarádky a samozřej-
mě
ministranti, kterých bylo tentokrát
více než obvykle.
Jak
po prvním svatém
přijímání, tak na
závěr Táborák se letos
poprvé konal
i v Pohorské
školního roku se děti sešly na
malém občer-
Vsi. Dětí přišlo hodně a
kromě
opékání
stvení v restauraci. N závěr škol.
roku se
buřtů a
zpívání
se mohly vyřádit při různých
sice koná táborák, ale protože
tentokrát pr-
hrách.
šelo, využili jsme restauraci, kde jsme si
zahrály i hry.
Děti
z Pohorské Vsi také rády
tančí a tak na
V Dolním Dvořišti se
začátkem
července
táboráku předvedly své
taneční
umění.
připravoval kostel na velkou slávu. Sakristii
vymaloval Luboš z
kaplické fary
